Můj první foxterier byla fenka foxe drsnosrstého Ketty. Původně jsem jí koupila na ochranu zvířat před liškou, která mě několikrát důkladně probrala chov drůbeže,  ale po nuceném stěhování se z ní stal pokojový psík. Stále v ní dřímal lovecký duch, tak mi hlídala doma moje hlodavce. Mým zvířatům nic neudělala, ani potkanům, ale cizí odehnala. Chodila se mnou krmit, kontrolovala zda jsou všichni v pořádku, pokud ano, tak si šla lehnout na křeslo. Jednou při seznamování nového příchozího potkánka, jí tento kousl do čenichu. Ona se na mě podívala, vzdychla a olízla ho. Od té doby dobře věděla, která zvířátka jsou mí a kteří k nám nepatří. Bohužel tato fenka  dne 1.8.2007 uhynula. V pondělí 30.7.2007 večer se mnou nakrmila (jako obvykle), byla čilá. 31.7.2007 se jí udělalo zle, odmítala vstát. Verdikt veterináře byl, že fenka  je na tom velmi zle, nutná operace spojená s kastrací. Ihned jí operoval, měla nádor na vaječníku velikosti tenisového míčku. Po dvanácti hodinách po operaci uhynula, aniž se probrala z narkózy. Samozřejmě, že bez psíka jsem nezůstala. Hned jsem si pořídila (jako náplast na bolístku) opět fenečku foxíka. Od 3.8.2007 s námi bydlí fenka foxteriéra drsnosrstého Jessika.
Tím začal můj chov foxteriéra s PP. Začala jsem se zajímat o chov i výstavy.  Zažádala jsem si o chovatelskou stanici a byla mi uznána pod  názvem
„z Prácheňského hradu“